Třeba aktivity s ohněm/svíčkou...

Rozdělení dětí do družin
Domluví si sami starší kluci a oznámí na konci schůzky

Rukodělky
Napadla mě výroba krmítka, tvorba souhvězdí na strop, či nějaká jiná výzdoba klubovny. Přednostně něco jiného než kreslení, toho si už děti užily.

Dívadelní představení
Všichni oblečeni do pseudo-řeckého stylu (tradiční zde, inspirace např. zde)
Ája, Móňa, Vilda nastoupí na scénu a zpomaleně „putují“ (pomalá chůze, náznaky únavy, ukazování na přírodu kolem sebe atd), Koblih (nájezdník) čeká za dveřmi na útok.Potkan je schovaný nahoře na půdičce. (Děti vyženem před divadlem ven, aby Potkan byl „překvápko“)

Míša: „Tento příběh se odehrál před více než dvěma a půl tisíci lety daleko, předaleko na jihu na poloostrově zvaném Attika. Až sem doputovali naši hrdinové, hledající útočiště před cizími nájezdníky pod ochranou slavného města Athén.“
Athény: pod půdičkou

Ája: „Vizte, to je ta země, kterou jste hledali. To je ta země zaslíbená, vína a hezkých žen plná, moudrostí oplývající. Na všem budete míti hojnost a bude nám dobrou obranou proti nepřátelům. …Jen jméno nemá. Pojmenujeme jí….“
do řeči skočí Vilda
Vilda: „Už má jméno, stojíme u bran Athén!“ Koblih: zařve z chodby Móňa: „A za námi jsou nepřátelští nájezdníci, musíme co nedříve dovnitř!“
Ája: „Zaťukejte někdo na tu bránu!“

Všichni ťukají na půdičku(Potkan by mohl být schovaný nahoře na půdičce a teď vystrčit hlavu)

Potkan: „Co chcete? Kdo jste? Co to máte za divné tógy?“
Móňa: „Pomozte nám, prosím, ó slavný vládce Athén.“
Ája: „Potkaniusi, prosím!“
Vilda: „Nepřátelé už jsou blízko, už cítím jejich pach!“ (zacpe si nos)
Potkanius: „Tak pojďte no, co mám s váma dělat…“

Koblich vyrazí dvěře, řve, máchá mečem, ale dovnitř se nemůže dostat
Ostatní můžou dělat strouhání mrkvičky, vyplazování jazyka atd Koblich naštvaně odeje, řekne něco jako „Já tady vůbec nemusim bejt“ nebo může něco mumlat cizím jazykem

Míša: Athénský vládce (=Potkan) uprchlíky vlídně uvítal a souhlasil s jejich usídlením v okolí svého města, měl však tři podmínky:
Ostatní můžou improvizovat dle libosti (reakce na podmínky atd)

Potkan: „Ano, můžete tady být, ale nic není zadarmo! Tyto tři podmínky musíte plnit čestně a pilně.“
Míša: „Podmínka číslo jedna: Jeho hosté budou dodržovat athénské tradice, budou pilně a obětavě pracovat pro větší slávu Athén. Každý měsíc před úplňkem nezapomenou obětovat část svého zisku bohovi, uctívanému v daném měsíci.“
Míša: „Druhá podmínka: Jeho hosté budou svědomitě pečovat o svěřenou půdu, vlastní prací na vlastní náklady na ní vybudují skvostnou a vzornou osadu, hodnou athénské ochrany.“
Míša: „Třetí podmínka: Jeho hosté, a to je nejdůležitější, se musí rozdělit na čtyři samostatné obce, z nichž každá dostane přidělenou svou půdu.“
Potkan: „Tyto skupiny vzniknou pod vedením neohrožených vůdců, které si vybrala sama bohyně Athéna, patronka našeho města. Jsou to Uá, Duha, Smíšek a Tomáš.“
Míša: „Jedině vzájemné soutěžení těchto osad a zapojení všech jejích členů do práce zaručí rozkvět a prosperitu všech. Tak pravil moudrý vládce Athén a tak se i stane o sedm dní později.“